Trebic je rozlozena na obou brezich reky Jihlavy, ktera tvori prirozenou osu mesta i celeho trebicskeho okresu. Obklopuje ji priroda charakteristicka pro Ceskomoravskou vrchovinu. Jako mistni raritu lze vsak obdivovat na Ptacovskem kopecku v tesne blizkosti mesta koniklec velkokvety. Nedaleka mohelenska hadcova step zase pritahuje navstevniky tim, ze tu na relativne malem prostoru najdou radu prirodnich zvlastnosti: teplomilnou kvetenu, tretihorni relikty, nanismy aj.

Za dlouha staleti sve existence se Trebic stala dulezitym hospodarskym, spravnim, politickym i kulturnim tezistem jihozapadni Moravy. Jeji pocatky sahaji az k roku 1101, kdy zde moravska udelna knizata Oldrich Brnensky a Litold Znojemsky zalozila benediktinsky klaster. Dik stedrosti zakladatelu patril k nejbohatsim v celem premyslovskem state a pusobil jako vyznamne stredisko nabozenskeho zivota, vzdelanosti i pilne kolonizacni cinnosti.

Kolem poloviny 13. stoleti (pravdepodobne v letech 1240 az 1260) pristoupil benediktinsky konvent ke stavbe nove klasterni budovy a pozoruhodne romansko-goticke basiliky, ktera dnes nese jmeno Panny Marie a sv. Prokopa. Trebicska basilika preckala zanik klastera i neprizen osudu a je v soucasnosti povazovana za jednu z nejcennejsich staveb tohoto typu v stoleti. Trebicsky klaster se tehdy rozhodl zalozit na pravem brehu reky, "na zelenem drnu" kolonizacni mesto. Mimoradna rozloha Karlova namesti vypovida i po mnoha staletich o velkorysem zakladatelskem gestu benediktinu, jejichz radove kapuce ma Trebic v mestskem znaku. Jiz velmi brzy po zalozeni byla Trebic oznacovana za mesto, jak to potvrzuje text nejstarsi listiny z r. 1277. Povoleni opevnit se hradbami a ridit se normou mestskeho prava podle prikladu kralovskeho mesta Znojma udelil Trebici az Karel IV. s Janem Lucembruskym v roce 1335. Text nejdulezitejsi mestske listiny nezustal mrtvym privilegiem. Hradby postavene kolem poloviny 14. stoleti chranily mesto az do 18. stoleti, kdy ztratily vojensky vyznam, a navic branily dalsimu rozvoji mestskeho arealu. Jejich zbytky jsou ovsem pozorovatelne jeste dnes.

Puvodni goticka podoba Trebice vzala za sve v r. 1468, kdy bylo mesto za valek mezi Jirim z Podebrad a Matyasem Korvinem temer zniceno. Zachovana nezustala ani renesancni Trebic, jak ji zname ze starsich vyobrazeni. Po cetnych pozarech byly renesancni a barokni stity nahrazeny romantickymi a historizujicimi fasadami. O to vetsi cenu maji dva renesancni domy na Karlove namesti - tzv. Frantiskovsky (Malovany) a Rabluv (Cerny). Prvni patril vlasskemu kupci Francescovi Calligardimu, druhy mydlarskemu mistru Janu Rablovi. Oba jsou napadne svou sgrafitovou vyzdobou. Z casu budovani mesta, kolem poloviny 13. stoleti pochazi i farni kostel sv. Martina. Zdaleka je viditelna jeho mohutna, vysoka vez puvodne soucast mestskeho opevneni s kostelem stavebne spojena pozdeji. Take kostel postihla zkaza v roce 1468 a dlouho byl pro bohosluzebne ucely jen provizorne opraven. Teprve na pocatku 18. stoleti dostal barokni klenbu a byly k nemu pristaveny dve bocni kaple. Po hustistke revoluci slouzil kostel sv. Martina az do pobelohorskeho obdobi nekatolikum. Z te doby pochazeji pozdne goticke "pernstejsnke" dvere do sakristie (druha pol. 15. stoleti) a renesancni cinova krtitelnice, kterou kostelu venoval Jan Rafael Chroustensky z Malovar na poc. 17. stoleti.

Pred Bilou horou nalezela Trebic k vyznamnym strediskum jednoty bratrske, zejmena predmesti Jejkov, kde se nachazela bratrska kaple, spital i "pohrebni zahrada". Druha manzelka J. A. Komenskeho Dorota bal dcerou vyznamneho trebicskeho cinitele jednoty Jana Cyrilla.

Udalosti stavovskeho povstani i tricetilete valky preckalo mesto bez vetsich skod a dlouho se take uspesne branilo rekatolizaci. Architektonickym symbolem vitezstvi katolicismu, "navratu stare viry" do Trebice, se stal kapucinsky klaster s kostelem na Jejkove. Stroha stavba kapucinskeho slohu, kostel Promeneni Krista Pana, byl podobne jako klaster dokoncen v r. 1693. Stoji na miste zborene bratrske kaple.

Za tricetilete valky se Trebic spolu s celym panstvim stala majetkem tzv. Mnichovo-Hradistske vetve panskeho rodu Valdstejnu. Vdova po Smilu Osovskem, Katerina z Valdstejna, provdana za jednoho z nejvyznamnejsich politiku Karla st. ze Zerotina, odesla do emigrace a panstvi prenechala svemu bratrovi Adamovi ml. z Valdstejna, vysokemu cisarskemu urednikovi. V 18. stoleti pak mesto vedlo dlouholete spory s valdstejnskou vrchnosti, zvlaste s Janem Josefem z Valdstejna, aby uhajilo alespon cast starobylych mestskych prav.

Radu vyznamnych zmen v zivote Trebice prineslo 19. stoleti. Prevaha textilnich remesel (soukenictvi, tkalcovstvi) byla vystridana rozhodujicim podilem vyroba obuvi a zpracovani kuze na ekonomice mesta. Ve druhe polovine 19. stoleti vybojovalo take ceske mestanstvo vitezny zapas se zamoznejsi a vlivnejsi nemeckou mensinou o vladu nad mestem. Bezpochyby zasluznymm cinem ceske samospravy bylo zrizeni nizsiho slovanskeho gymnazia v Trebici r. 1871 a stavba gymnazijni budovy v r. 1889. Stavitele Herzan a Volf dali Trebici v podobe novorenesancniho gymnazia dalsi historicky i architektonicky zajimavy objekt. Trebic v 19. stoleti vyrazne zmenila svuj vzhled, zanikla rovnez jeji funkce strediska vrchnostenske spravy, rozrustala se tu prumyslova vyroba a tzv. transversalni draha spojila Trebic pevneji s ostatnim okolim.

Ve 20. stoleti prozivala Trebic osudy venkovskeho okresniho mesta. Stavebni cinnost jen vyjimecne prekracovala bezny standard. Za pozornost stoji secesni evangelicky kostel na Brafove tride (r.1910), pravoslavny chram sv. Vaclava a Ludmily na Gorazdove namesti, budova Mestske sporitelny na Karlove namesti (byla postavena r.1932 podle projektu architekta Bohuslava Fuchse) a z prumyslovych objektu kubisticka budova UP zavodu v Domcich.

Trebic dnesnich dnu je mestem se ctyriceti tisici obyvatel a jeji ekonomicke zazemi tvori vedle tradicnich oboru, jimz jsou prumysl obuvnicky, strojirensky a drevozpravujici, take jedno z nejnovejsich odvetvi - jaderna energetika.

Malebne prirodni prostredi Vysociny, pozoruhodne historicke pamatky a v neposledni rade i jeji misto v kulturnich dejinach dodavaji Trebici osobity raz a pritazlivost.

Zpet

Senzitivni mapa |  Turisticka nabidka |  Historie |  Trebic v datech |  Archeologicke nalezy |  Informacni centrum |  Stale akce | 
Tydenni prehled akci |  Cykloturistika |  Kino Moravia |  Kino Pasaz |  Mestsky urad |  Mestska policie |  Mezinarodni vztahy | 
Zdrave mesto |  Pristup k informacim |  Partnerske mesto Lilienfeld |  Co byste meli vedet |  Hrotovicka |  Vetrnik |  Kulturni dum 

Vsechna prava vyhrazena, Copyright (c) 2000 mesto Trebic
Coded & Hosted by Kapucin-Repro, spol. s r.o.