Zavery ratingove analyzy:


Posoudili jsme minule a soucasne hospodareni mesta Trebice a jeho schopnost a ochotu dostat radne a vcas svym splatnym zavazkum. Po zvazeni predpokladaneho kratkodobeho budouciho vyvoje a s prihlednutim ke stavu financnich prostredku mesta potvrzuje Czech Rating Agency, a. s. mestu Trebic kratkodoby CRA Rating na urovni Prime-2.

Zhodnotili jsme hospodareni mesta Trebice a vyvoj hospodarske situace celeho regionu. Zohlednili jsme celkovou zadluzenost mesta a jeho rocni dluhovou sluzbu. Po posouzeni celkove dlouhodobe schopnosti a ochoty mesta dostat radne a vcas svym financnim zavazkum, s prihlednutim k negativnimu vyvoji zamestnanosti ve meste i regionu a riziku snizeni vynosu dane z prijmu fyzickych osob potvrzuje Czech Rating Agency, a. s. mestu Trebic dlouhodoby CRA Rating na urovni Baa / ACR a pripojuje negativni vyhled.

V Praze dne 24. listopadu 1999

Marian Klasek Petr Vins
senior analytik predseda predstavenstva
Czech Rating Agency, a. s. Czech Rating Agency, a. s.

OBSAH

A. ZAKLADNI UDAJE MESTA
ZAKLADNI EKONOMICKA DATA
B. POPISNE UDAJE A MAKROPOLOHA MESTA
HISTORIE MESTA
INFRASTRUKTURNI ZAZEMI
C. EKONOMIKA MIKROREGIONU
HOSPODARSKE ZAMERENI MIKROREGIONU
ZEMEDELSTVI
PRUMYSLOVA VYROBA
TERCIARNI SFERA
TURISTIKA
D. ZHODNOCENI HOSPODARSKE SITUACE MIKROREGIONU A MOZNOSTI
DALSIHO VYVOJE
E. POLITICKY A ADMINISTRATIVNI SYSTEM
F. DOSAVADNI HOSPODARENI MESTA
PRIJMY ROZPOCTU
VYDAJE ROZPOCTU
DLUHOVA SLUZBA
G. PREDPOKLADANY BUDOUCI VYVOJ HOSPODARENI MESTA
H. PRILOHA I - VYSLEDKY HOSPODARENI MESTA
I. PRILOHA II - RATINGOVA STUPNICE CRA RATINGU
J. POZNAMKY

A. ZAKLADNI UDAJE MESTA Nazev mesta: Trebic
Okres: Trebic
Pocet obyvatel: 39 856
Katastralni vymera: 5 760 ha
Adresa mestskeho uradu: Mestsky urad Trebic
  Karlovo namesti 55, 674 01 Trebic
Telefon: 0618/ 896 111
Fax: 0618/ 84 42 94
E-mail:
info@mu-trebic.cz
WEB: www.trebic-city.cz

Historie ratingu: CRA Rating k 24.11.1999: Baa /ACR /negativni /Prime-2
CRA Rating k 3.8.1998: Baa /ACR /stabilni /Prime-2

Mestska rada: Ing. Pavel Janata, starosta mesta, KDU-CSL
Ing. Marie Cerna, zastupkyne starosty, SNK-Nezavisli Trebicane
Mgr. Karel Dvoracek, zastupce starosty, ODS
Milos Masek, zastupce starosty, CSSD
Mgr. Marek Bus, clen mestske rady, SNK-Nezavisli Trebicane
Ing. Milan Kotik, clen mestske rady, CSSD
Stanislav Mastny, clen mestske rady, ODS

Tajemnice mestskeho uradu: Mgr. Vera Jourova
Zakladni ekonomicka data


Udaje v tis. Kc
* Upraveny rozpocet
** Navrh rozpoctu
Provozni prebytek - rozdil opakujicich se prijmu a neinvesticnich vydaju bez dluhove sluzby


* Upraveny rozpocet
** Navrh rozpoctu

B. POPISNE UDAJE A MAKROPOLOHA MESTA
Trebic je okresnim mestem stejnojmenneho okresu. Na severu sousedi s okresem Zdar nad Sazavou, na zapade s okresem Jihlava, na jihozapade se dotyka okresu Jindrichuv Hradec, na jihu sousedi s okresem Znojmo a na vychode s okresem Brno-venkov. Mesto Trebic lezi v jihozapadni casti Moravy. Na uzemi samotneho mesta Trebice a jeho blizkeho okoli zasahuji dva geomorfologicke celky Ceskomoravske vrchoviny, a to Jevisovicka pahorkatina a Krizanovska vrchovina. Ke konci roku 1999 bylo ve meste Trebic evidovano 39 856 obyvatel. Rozloha Trebice cini 5 760 ha.
Makropolohu mesta v ramci Ceske republiky lze vymezit jako prumerne dopravne exponovanou. Mesto neni soucasti zadne sidelni aglomerace ani vyznamnym dopravnim uzlem, nenachazi se v oblasti pohranici ci vnitrni periferie. Za hlavni zdroj exponovanosti mesta lze povazovat zejmena fakt, ze se jedna o okresni mesto, ktere je navic vyznamnou soucasti sidelni hierarchie Ceske republiky. K exponovanosti mesta prispiva rovnez blizkost brnenske aglomerace a existence vyznamnych dopravnich cest, jako je silnice I. tridy c. 23 Brno - Namest nad Oslavou - Trebic - Telc - Jindrichuv Hradec a Sobeslav, na kterou je soustredena dalkova doprava ve smeru jizni Morava - jizni Cechy. Pro mesto vyznamnou komunikaci je silnice c. 360 Velke Mezirici - Trebic - Jaromerice nad Rokytnou. Ta zajistuje napojeni mesta na dalnici D1 spojujici Prahu a Brno. Z zeleznicniho spojeni mesta s okolim je nutno zduraznit trat c. 240 vedouci z Brna pres Trebic a Jihlavu do Havlickova Brodu. Polohu mesta lze rovnez vymezit vzdalenostmi k vyznamnym regionalnim strediskum: Praha 167 km, Brno 69 km, Ceske Budejovice 135 km.
Historie mesta
Historie mesta Trebice saha az do roku 1101, kdy byl moravskymi knizaty zalozen klaster benediktinu. Diky sve vyhodne poloze na brehu reky se klaster stal pomerne vyznamnym centrem nabozenskeho zivota a vzdelanosti. V polovine 13. stoleti vrcholila stavba nove klasterni budovy a vzniklo male mestecko s trhovym pravem. V roce 1335 udelili kral Jan Lucembursky s markrabetem Karlem (pozdeji cisar Karel IV.) Trebici povoleni ridit se mestskym pravem kralovskeho mesta Znojma a vybudovat hradby.
Koncem 19. stoleti prichazi do mesta zeleznice, ktera napomohla dalsimu rozvoji mesta. Zmenil se charakter mesta; do te doby prevladajici prumysl textilni byl nahrazen prumyslem obuvnickym a zpracovanim kuze. V tomto obdobi dochazi take k plosnemu rozsirovani mesta, kdy byly prekonany jeho historicke hranice. V 80. letech 20. stoleti bylo rozsirovani zesileno na svou dobu typickou vystavbou panelovych sidlist v souvislosti se stavbou nedaleke jaderne elektrarny Dukovany.
Infrastrukturni zazemi
Infrastrukturni zazemi mesta je mozne hodnotit z hlediska stavajici a budouci potrebnosti za relativne dostatecne. Mesto je dostatecne plynofikovano, pricemz je treba dale dokoncit plynofikaci v uzemi mistnich casti, kterou provadi mesto. Vysokotlake rozvody plynu vlastni Jihomoravska plynarenska, a.s., (JMP) a stredotlake a nizkotlake rozvody jsou dilem v majetku mesta a dilem v majetku JMP. Uroven elektrifikace mesta neni zcela vyhovujici. Starsi kabely nizkeho napeti prenosove i mechanicky nevyhovuji a je nutna jejich vymena. V ramci oprav elektrorozvodne site bylo v roce 1999 proinvestovano cca 6 mil. Kc. V oblastech s vyssim narokem na odber energie je stav vedeni vyhovujici. Elektricke rozvody jsou v majetku a sprave Jihomoravske energetiky, a.s.
U telekomunikacnich siti pokracuje budovani rozvodu a prepojovani na digitalni ustredny spolecnosti Cesky Telecom, a.s. V soucasne dobe jsou v provozu 4 telefonni ustredny, z nichz pouze jedna je plne digitalni. Uplna digitalizace site by mela byt dokoncena v roce 2002. Oblast vyroby a rozvodu tepla v ramci mesta zaznamenala v uplynulych letech podstatne zmeny. Behem rekonstrukce tepelneho hospodarstvi mesta byly dosavadni centralizovane kotelny nahrazeny blokovymi kotelnami plynovymi, ktere rovnez formou kogenerace vyuzivaji prebytecne teplo na vyrobu elektriny. Diky tomu doslo k vyznamnemu zlepseni cistoty vzduchu. Posileni centralizace vyroby tepla se priznive projevilo v jeho cene. Investice do rekonstrukce tepelnych rozvodu a instalace tepelnych generatoru predstavuji podstatnou slozku rozpoctovych vydaju mesta let minulych.
Uroven rozvodu vody je na dostatecne urovni, pricemz jako nevyhovujici je treba hodnotit cisteni odpadnich vod. V soucasne dobe provadi svazek mest a obci Vodovody a kanalizace rekonstrukci cistirny odpadnich vod slouzici vyhradne potrebam Trebice. Ta by mela po rekonstrukci plne vyhovovat i budoucim potrebam mesta.
Urcitou formu zazemi rozvoje mesta poskytuje rovnez jeho bytovy fond. Stejne jako je tomu na vetsine uzemi Ceske republiky, je i v Trebici pozadovano vyssi mnozstvi bytu, nez jake je k dispozici. Behem uplynulych let probehla privatizace zhruba dvou tretin bytoveho fondu v majetku mesta. Penezni prostredky ziskane z prodeje bytu mesto pouzilo na opravy zbyvajiciho bytoveho fondu a vystavbu novych, zejmena malometraznich bytu. Po jejich dokonceni mesto nepocita z duvodu omezenych zdroju s dalsimi investicemi do novych bytu. Dalsi bytova vystavba tak bude provadena pouze v ramci iniciativy soukromych investoru. V majetku mesta je ke konci roku 1999 cca 1 000 bytovych jednotek.

C. EKONOMIKA MIKROREGIONU
Hospodarske zamereni mikroregionu
Mikroregion Trebic je mozne charakterizovat jako prumyslove - zemedelskou oblast. Prumyslova vyroba regionu spolecne s poskytovanymi sluzbami je koncentrovana do nekolika malo stredisek, mezi kterymi je nejdulezitejsi samotne mesto Trebic. Ve meste jsou soustredeny nejvyznamnejsi podniky cele oblasti. Zemedelska cinnost je provozovana v prilehlych obcich. Historicky se mesto samotne hospodarsky formovalo do zacatku druhe svetove valky. Budovan byl prevazne prumysl strojirensky a kozedelny. Druhym obdobim, behem ktereho doslo k dalsimu prudsimu rozvoji mesta, byla sedmdesata leta. V tomto obdobi se stalo vyraznym impulsem rozvoje mesta budovani nedaleke jaderne elektrarny Dukovany.
Zemedelstvi
Zemedelska vyroba v mikroregionu je dulezitym zamestnavatelem mimo mesto samotne. V teto oblasti jsou nejvetsimi zamestnavateli zemedelska druzstva. V soucasnosti je na uzemi mikroregionu registrovano zhruba 60 samostatne hospodaricich rolniku, kteri skutecne na zemedelske pude hospodari. Moznosti zemedelske vyroby v mikroregionu jsou vyznamne limitovany i prirodnimi podminkami vysociny. Rostlinna vyroba je zamerena zejmena na produkci obilovin, predevsim na jecmen a psenici. Z duvodu nizke ekonomicke efektivity je upousteno od produkce lnu a brambor. V minulosti byl zaznamenan narust osevnich ploch repky ozime, ktera ma siroke technicke uplatneni. Zivocisna vyroba mikroregionu je zamerena zejmena na chov skotu a prasat, pricemz se nektere podniky specializuji rovnez na chov drubeze, ktery ma vsak z mistniho hlediska minoritni vyznam. Vzhledem k prirodnim podminkam, jez vyznamne omezuji mozne alternativy zemedelske produkce, spolecne s trzni absorpcni schopnosti zemedelskych produktu a celkovymi trendy v zemedelstvi, nelze ocekavat vyznamny narust poctu nabizenych pracovnich mist v zemedelstvi na uzemi mikroregionu. Vzhledem k nizkemu poctu obyvatel jednotlivych obci se rovnez neda predpokladat vyznamny narust stavajiciho poctu obyvatel a velikosti prumyslovych podniku v techto obcich, coz by se mohlo odrazit v absorbovani volne mistni pracovni sily. Nedojde proto pravdepodobne k zastaveni tendence dojizdeni za praci do spadoveho centra a celkoveho odchodu obyvatel z techto prevazne zemedelskych obci.
Prumyslova vyroba
Prumysl mikroregionu Trebic je stejne jako veskera registrovana vydelecna cinnost soustreden zejmena v okresnim meste, kde je take lokalizovana polovina pracovnich mist celeho okresu. Prevladajici tradicni prumyslove zamereni predstavuji textilni, odevni a kozedelny prumysl, k nimz se dale radi prumysl drevozpracujici a nabytkarsky spolecne s prumyslem kovodelnym. Na uzemi mikroregionu Trebic pusobi pres 1 300 podnikatelskych subjektu, z nichz se vsak vetsinou jedna o subjekty bez zamestnancu, ktere casto provozuji svoji registrovanou zivnostenskou cinnost pouze doplnkove vedle sveho hlavniho zamestnani. Behem minulych let doslo v mikroregionu k poklesu v prumyslu zamestnanych osob, ktery v podstate korespondoval s celkovym utlumem hlavnich mistnich prumyslovych zamestnavatelu. Jak jiz bylo receno, prumysl mikroregionu je soustreden primo v okresnim meste Trebic. Pripadny dalsi rozvoj stavajicich podniku neni z hlediska prostoroveho vyrazne limitovan. Spolecnosti pusobici v regionu vyuzivaji sve stavajici kapacity pouze castecne, v pripade potreby mohou intenzivneji vyuzit svuj pozemkovy reservoar. Budovani zcela novych vyrobnich objektu pripada v uvahu v ramci novych prumyslovych lokalit, ktere prostorove navazuji na stavajici. Jejich pripadny rozvoj hodla mesto podporit zejmena vystavbou nezbytneho infrastrukturniho zazemi. Vzhledem k dosavadnimu vyvoji vsak nejsou v ramci mesta predpokladany vyssi naroky na nove vyrobni plochy. Doposud ani nebyl zaznamenan intenzivni zajem pripadnych investoru o investice vyznamnejsiho razu na teritoriu mesta, ktere by vedly k budovani novych vyrobnich zarizeni. Pripadnou akceleraci rozvoje mesta by bylo mozne predpokladat v pripade vybudovani tzv. trebicske varianty silnicniho tahu Jihlava - Znojmo - Viden, na kterou v soucasne dobe nejsou ve statnim rozpoctu prostredky. Situace se vsak vyznamne zmeni, pokud tuto investicni akci financne podpori Evropska unie.
Ekonomicka situace nejvetsich prumyslovych podniku mikroregionu Trebic je ovlivnena zmenou podminek, ktere jim prineslo obdobi jejich transformace, kdy tyto spolecnosti byly nuceny regionalne preorientovat svuj odbyt. Ztrata vychodoevropskych trhu spolecne s ostatnimi ekonomickymi naroky transformace vedla tyto podniky k vyraznemu utlumeni vyroby a s tim spojenemu snizovani poctu pracovnich mist. Na ztratu vychodnich trhu a na silici konkurenci doplatila spolecnost BOPO Trebic, a.s., v soucasne dobe vstupujici z rozhodnuti akcionaru do likvidace. V roce 1999 tento podnik opustilo vice nez 1000 zamestnancu.
Mezi vyznamne prumyslove podniky se radi Uniplet Trebic, a.s., Trepon, a.s., Prvni brnenska strojirna - Trebic, Tusculum Rousinov - zavod Trebic, Tipa, a.s. Trebic a Tipa B, spol. s.r.o. O vyznamu zminenych spolecnosti svedci fakt, ze tyto podniky v soucasne dobe zamestnavaji temer jednu polovinu zamestnancu pracujicich v prumyslu na uzemi mesta Trebice a vice nez jednu ctvrtinu zamestnancu v prumyslu z celeho okresu.
Nejvyznamnejsim zamestnavatelem okresu Trebic je Jaderna elektrarna Dukovany, organizacni jednotka CEZ, a.s. V teto elektrarne na konci roku 1999 pracuje 1 690 osob. Vyrobenym vykonem je to nejvetsi zdroj elektricke energie v CR. Jeji vyrobni kapacita predstavuje 20% celkove vyrobni kapacity CR.
Ekonomicka situace hlavnich spolecnosti v regionu se v prubehu letosniho roku postupne zhorsovala. Ztrata trhu a snizena platebni schopnost podniku je hlavnim duvodem snizovani poctu zamestnanych osob. Od pocatku roku se mira nezamestnanosti v okrese zvysila o vice nez 2 procentni body.
Terciarni sfera
Stejne jako v pripade prumyslu je mesto Trebic dominantnim centrem take ve sfere sluzeb. Primo v Trebici je koncentrovano vice nez 90% vsech sluzeb, ktere z hlediska sve uzemni pusobnosti obsluhuji cely okres. Vyrazny rozvoj terciarniho sektoru byl zaznamenan po roce 1990, kdy vsak prevlada vznik zejmena drobnych podniku. V mikroregionu pusobi pouze jeden vyrazny zamestnavatel, kterym je CSAD transformovane do spolecnosti TRADO, s.r.o. Vetsina ostatnich spolecnosti pusobicich v terciarni sfere je drobneho charakteru. Celkove v sektoru sluzeb v ramci mikroregionu nepusobi vice nez 10 privatnich podniku zamestnavajicich pres 50 zamestnancu.
Z hlediska silne dojizdkovosti je v ramci poskytovanych hospodarskych sluzeb vyznamna otazka dostatecne urovne dopravni obsluznosti regionu. Tu zajistuje spolecnost TRADO-BUS, s.r.o., v ramci regionu monopol z hlediska provozovani autobusove dopravy. Po transformaci spolecnosti doslo k omezeni neefektivnich spoju, pricemz byla z hlediska regionu zachovana minimalni uroven zakladni dopravni obsluznosti spadovych obci, ktera by mela odpovidat jejich minimalnim potrebam. Nektere obce pro sve obyvatele priplaceji na spoje dalsi, u nichz rovnez solidarne financne participuje i mesto Trebic. Mesto rocne prispiva na dopravni obsluznost castkou ve vysi 16 az 18 mil. Kc. Kolem 95% z teto castky je urceno na mestskou hromadnou dopravu, kterou zajistuje spolecnost TRADO-MAD, s.r.o.
Jako na nevyhovujici je nutne v ramci hodnoceni mikroregionu Trebic nahlizet na zde poskytovane ubytovaci sluzby. Ubytovaci kapacita mesta je tvorena pouze jednim vetsim hotelem (cca 130 luzek) a dale nekolika mensimi hotely a penziony. Mimoto se na uzemi mesta nachazeji ubytovny nejvetsich podniku, coz vsak nedosahuje urovne potrebne pro turisticky rozvoj regionu. V ramci mesta a blizkeho regionu citelne chybi dostatecny objem ubytovaci kapacity stredni a vyssi urovne.
Zakladni zazemi poskytovanych sluzeb v ramci Trebicska, zejmena pak pro Trebic samotnou, je mozne hodnotit na dostatecne urovni, kdy jejich prostorove rozmisteni odpovida i ekonomicke realite regionu.Pro obyvatele spadovych obci regionu je do urcite miry nevyhovujici. Z hlediska prijmove stranky rozpoctu mesta se terciarni sektor stal vyznamnym clankem, do nehoz vsak v pripade dopravy z mestskeho rozpoctu rovnez plynou penezni prostredky.
Turistika
Trebic se neradi mezi turisty silne navstevovana mesta. Pricinou je nizka znamost vysoke turisticke atraktivity mesta a nedostatecne zazemi, zejmena z hlediska potrebne ubytovaci kapacity. Samotne Trebicsko je vzhledem k velice cistemu zivotnimu prostredi vhodne pro rekreacni pobyty a turistiku ve forme cykloturistiky nebo tzv. ekologicke turistiky. Obdobna forma turistiky na Trebicsku hraje rovnez vyznamnou ulohu i v budoucim casovem horizontu a je zde take podporovana, napriklad budovanim cykloturistickych tras.
Stavajici vedeni mesta si vyznam a mozny prinos turistiky uvedomuje a podnika svymi kroky minimalne potrebna a realizovatelna opatreni k urcitemu vylepseni dosavadni situace. V zameru dalsiho posileni turisticke atraktivity mesta je v uzemnim planu rozvoje mesta zahrnuta napriklad forma revitalizace zidovske ctvrti, ktera predstavuje nejvetsi zachovalou zidovskou ctvrt v republice, a radi se spolecne s valdstejnskym zamkem a romansko-gotickou basilikou sv. Prokopa k nejvyznamnejsim pametihodnostem mesta. Prvni kroky revitalizace iniciovane mestskou radnici v minulosti uz probehly. Ze strany mesta byly v ramci rekonstrukce byvaleho zidovskeho gheta investovany prostredky na kompletni rekonstrukci inzenyrskych siti, na ochranu proti povodnim, na rekonstrukce objektu v jeho majetku, stejne jako celkoveho vylepseni pristupnosti zminovane ctvrti. Mesto zde vzhledem k vlastnicke strukture nadale predpoklada spise podporu odpovidajicich privatnich podnikatelskych aktivit, nez prime investice do celkove rekonstrukce cele ctvrti. Mimo zidovskou ctvrt byla v minulosti za financni podpory z ministerstva financi rekonstruovana mestska vez, vyznamna lokalni turisticka atrakce. Na celkove rekonstrukci mestske pamatkove zony se podili za aktivni spoluprace s predstaviteli mesta rovnez o.p.s. s nazvem Fond Trebic, jejimz cilem je obnova pamatkoveho bohatstvi mesta a celkove zvyseni turistickeho ruchu.
Z okruhu aktivit na podporu turistiky mikroregionu provadenych mestem je mozne zminit expozice Trebice na svetovych vystavach v Berline a v Bruselu. Mesto Trebic je rovnez aktivnim clenem sdruzeni pravnickych osob Vysocina, ktere si klade za ukol celkovou podporu turistiky v prislusnem regionu. Mesto je sdruzenim zastupovano napriklad na regionalnich turistickych vystavach. Pro podporu vetsi navstevnosti Trebice jsou meststi predstavitele v aktivnim kontaktu s izraelskym mestem Tel - Aviv. V ramci kontaktu byla v Izraeli a take v USA realizovana mobilni vystava zidovskych pamatek, ktera si kladla za ukol zvyseni informovanosti o meste a nasledne prilakani novych turistu. Mesto usiluje o zapis zidovske ctvrti do seznamu svetoveho kulturniho dedictvi UNESCO.

D. ZHODNOCENI HOSPODARSKE SITUACE MIKROREGIONU A MOZNOSTI DALSIHO VYVOJE
Hospodarskou situaci regionu je mozne charakterizovat jako zhorsujici se. Prumyslove podniky znacne utrpely snizenou schopnosti partneru z vychodoevropskych zemi splacet sve zavazky za dodane zbozi. V nejblizsi budoucnosti neni mozno pocitat s prichodem kapitalove silneho investora, ktery by vytvoril vetsi poptavku po uvolnenych pracovnich silach. Samo mesto se v hledani vhodneho investora tez angazuje, nicmene konkurence v prumyslovych zonach je mezi mesty v cele CR pomerne velka. Mesto je pripraveno zainvestovat potrebnou infrastrukturu podle pozadavku pripadneho investora. Do vybudovani lepsiho dopravniho spojeni mesta Trebice na dalnici Praha - Brno vsak bude prumyslovy rozvoj znacne limitovan. Potencialni narust poctu pracovnich mist se pak bude odvijet zejmena od vnitrnich zdroju mikroregionu vychazejicich z mistniho podnikatelskeho potencialu a na nem vytvorenych podminkach.
V minulosti prispel ke stabilizaci situace rozvoj soukromeho podnikani, ktery castecne absorboval uvolnenou pracovni silu a zaroven umoznil mnohem efektivneji kopirovat trzni poptavku zejmena v oblasti sluzeb. Rozvoj soukromeho podnikani a postupna stabilizace hlavnich podniku v regionu nepokracuje na dostatecne urovni, o cemz svedci i dlouhodobe vyssi uroven nezamestnanosti v regionu, nez je celostatni i krajsky prumer. Aktualni vyse nezamestnanosti presahuje celostatni prumer o 3,5 procentniho bodu. Na konci listopadu 1999 dosahovala hodnoty 12,4%. Rust nezamestnanosti se v blizke budoucnosti jeste dale zvysi vstupem byvalych zamestnancu spolecnosti BOPO Trebic, a.s., na trh volnych pracovnich sil. Take rostouci nezamestnanost absolventu skol zacina byt na Trebicsku problemem.

Vyvoj nezamestnanosti

Prumerna mzda fyzickych osob

Mzdova uroven v okrese Trebic se ve srovnani s republikovym i krajskym prumerem pohybuje na nizsich hodnotach. Odhad prumerne mzdy v okrese Trebic ve 3. ctvrtleti roku 1999 vykazal v porovnani s rokem 1998 dokonce snizeni.
Tabulka rozlozeni obyvatelstva mesta
Vekova struktura mesta Trebice vykazuje lepsi urovne ve srovnani s CR ve vsech sledovanych vekovych kategoriich. Vzhledem k horsim platovym podminkam spolecne s omezenou nabidkou pracovnich mist pripada v uvahu mozna migrace obyvatelstva z regionu. Pocet pristehovalych osob doposud mirne prevysuje vystehovale. Ve vekove strukture obyvatelstva mesta je z hlediska budouciho potencialu v produktivnim veku rovnez vyznamny fakt progresivni vekove struktury, kdy prevlada obyvatelstvo v predproduktivnim veku nad postproduktivni skupinou obyvatel. Odtud vsak narusta potreba pracovniho uplatneni, v soucasne dobe resena dojizdkou obyvatelstva za praci do jinych regionu.

E. POLITICKY A ADMINISTRATIVNI SYSTEM
Vrcholny organ mesta Trebice predstavuje volene mestske zastupitelstvo skladajici se z 25 clenu. Z rad mestskeho zastupitelstva je volena sedmiclenna mestska rada, ktera je jeho vykonnym organem. V ramci volby mestske rady je volen rovnez starosta mesta spolecne se tremi mistostarosty. Funkci starosty mesta Trebice v soucasne dobe vykonava Ing. Pavel Janata, ktery pusobi v mestskych organech jiz od roku 1990. Puvodne zastaval funkci tajemnika mestskeho uradu a pozdeji funkci zastupce starosty mesta. Zastupci starosty jsou Ing. Marie Cerna, Mgr. Karel Dvoracek a Milos Masek.
Aktualni slozeni mestskeho zastupitelstva zobrazuje nasledujici tabulka.

Mestsky urad Trebic je clenen na 12 odboru, jimz jsou dle schvaleneho organizacniho radu prideleny prislusne pravomoci. Jedna se o odbor spravy majetku mesta, komunalnich sluzeb, skolstvi a kultury, vystavby a zivotniho prostredi, financni, vnitrnich veci, dopravy, socialnich veci, zivnostensky, odbor rozvoje a investic, odbor uzemniho planovani a mestska policie. K 30.6.1999 bylo zamestnano na mestskem uradu 169 stalych zamestnancu.
F. DOSAVADNI HOSPODARENI MESTA
Po seznameni se s hospodarenim mesta Trebice od roku 1995 je dle nazoru CRA mozne prohlasit, ze se v nem nevyskytuji zadne zavaznejsi nedostatky. I pres slozitejsi vnejsi podminky pramenici z celkove situace regionu je rozpoctove hospodareni mesta na velmi vysoke urovni. Kumulovany prebytek hospodareni mesta dosahuje v letech 1995 az 1998 po zapojeni cizich zdroju a dluhove sluzby vyse temer 143 mil. Kc. Jeho znacna cast je vsak tvorena prijetim cizich zdroju. Bez vlivu dluhoveho financovani pak kumulovany prebytek dosahuje vyse necelych 17 mil. Kc. Pro rok 1999 je dle posledni upravy rozpoctu pocitano s prebytkem ve vysi 43,5 mil. Kc. K jeho enormnimu narustu doslo diky prijmum z prodeje prav k akciim energetickych spolecnosti. Navrh rozpoctu na rok 2000 pak pocita se schodkem hospodareni ve vysi 89 mil. Kc, coz zhruba odpovida vysi prostredku ziskanych z prodeje prav k akciim. Prostredky nakumulovane v predchozich letech budou z velke casti urceny na investice podporujici rozvoj mesta i regionu. Pri zkoumani stavu mesta Czech Rating Agency neobjevila zadne zavaznejsi nedostatky v hospodareni mesta. Mesto se snazi resit problemy, ktere maji negativni vliv na stav a budouci rozvoj mesta, nejsou ale zpusobeny spatnou politikou mesta. Jedna se predevsim o problemy se zamestnanosti, s rekonstrukci cistirny odpadnich vod ci se stavem infrastruktury ve meste.
Mesto ke svemu hospodareni vyuziva v pomerne hojne mire cizi zdroje, a to jak bezurocne pujcky, tak i komercni uvery. Tyto prostredky jsou urceny vyhradne na investice prevazne do budovani a rekonstrukce infrastruktury mesta. Mesto Trebic v soucasne dobe nepocita s prijetim dalsich uveru. Jedna pouze o restrukturalizaci stavajicich uverovych vztahu, jejichz podminky nejsou z dnesniho pohledu prilis vyhodne. Neinvesticni vydaje mesta od roku 1996 pravidelne mirne prekracuji opakujici se prijmy. Je zde vsak zrejma tendence k jejich vyrovnani. Dle nazoru CRA vsak v nejblizsich dvou letech nedojde k prevyseni neinvesticnich vydaju opakujicimi se prijmy mesta, coz je zpusobeno nizkym podilem opakujicich se prijmu na celkovych prijmech mesta. V poslednich letech pak klesa podil mimoradnych prijmu na celkovych prijmech mesta. Ve vsech letech sledovaneho obdobi vyjma roku 1996 mesto dosahlo kladneho provozniho prebytku. Rozpocet na rok 2000 rovnez predpoklada mirny provozni schodek, da se vsak predpokladat, ze ve skutecnosti bude vysledek kladny. Dle nazoru CRA bude mesto Trebic i v dalsich letech dosahovat kladneho provozniho prebytku. Rozpocet mesta je sestavovan od pololeti predchazejiciho roku na nasledujici rok a mestske zastupitelstvo ho schvaluje behem prvniho ctvrtleti bezneho roku po upresneni prijmu ze statniho rozpoctu, pricemz nekolikrat rocne dochazi k upravam rozpoctu na zaklade skutecneho plneni prijmu a vydaju. Do doby schvaleni rozpoctu mesto hospodari podle schvaleneho rozpoctoveho provizoria. V teto souvislosti se da predpokladat snizeni rozdilu mezi vydaji a prijmy po schvaleni statniho rozpoctu na rok 2000.
Prijmy rozpoctu.
Celkove prijmy mesta Trebice vcetne prijmu z pujcek se ve sledovanem obdobi od roku 1995 pohybuji v rozmezi od 328 do 476 mil. Kc. Negativnim jevem je jejich neustale snizovani. Sveho maxima dosahly celkove prijmy v roce 1996 dilem diky prijmum z prodeje majetku ve vysi 100 mil. Kc, dilem diky prijeti cizich zdroju ve vysi 53,5 mil. Kc. Minimalni hodnoty pak bylo dosazeno v roce 1998. V roce 1999 celkove prijmy mesta pravdepodobne dosahnou 400 mil. Kc. V tomto roce vsak mesto ziskalo 89,7 mil. Kc za prodej akcionarskych prav k akciim Jihomoravske energetiky, a.s. Prava k akciim Jihomoravske plynarenske, a.s. byla prodana jiz v roce 1998 s vynosem 18,7 mil. Kc. Rozpocet na rok 2000 pocita s celkovymi prijmy ve vysi 293 mil. Kc, dle nazoru CRA vsak presahnou 300 mil. Kc. Pokud bychom abstrahovali od mimoradnych prijmu z prodeje majetku, celkove prijmy mesta by se ve sledovanem obdobi pohybovaly na urovni 300 mil. Kc.
Nejvetsi cast prijmu tvori danove prijmy. Prijmy z dani a poplatku dosahuji v jednotlivych letech 26 az 56% celkovych prijmu. Tento velky rozptyl je zpusoben vysokym podilem mimoradnych prijmu na pocatku sledovaneho obdobi. V poslednich trech letech pak danove prijmy tvori 50% celkovych prijmu mesta. Podle rozpoctu na rok 2000 by mel jejich podil dosahnout 59%. Skutecnost vsak bude nizsi, protoze v rozpoctu jeste nejsou plne zahrnuty mimoradne prijmy z dotaci.
Ve svem absolutnim vyjadreni se danove prijmy pohybuji v rozmezi 180 az 190 mil. Kc. Dle nazoru CRA dojde v dalsich letech k narustu techto prijmu, i kdyz zejmena v roce 2000 jen k velice mirnemu. Rozpocet mesta na rok 2000 dokonce predpoklada jejich vyrazny pokles o 14 mil. Kc oproti roku 1999 na 172 mil. Kc. Nejvetsim problemem je vypadek vynosu dane z prijmu fyzickych osob ze zavisle cinnosti, jez se jeste vyrazne prohloubi propustenim zamestnancu z podniku BOPO, ktery je v likvidaci. Od zacatku roku 1999 do listopadu 1999 bylo propusteno 674 lidi a dalsich 505 ze zbyvajicich 911 zamestnancu obdrzelo vypoved. Dle nazoru CRA se naopak zvysi vynos ostatnich dani. V roce 2001 nebo 2002 by pak za stavajicich podminek urceni vynosu dani celkove danove prijmy mely dosahnout urovne 200 mil. Kc.
Nejvetsi cast danovych prijmu mesta tvori vynos dane z prijmu fyzickych osob ze samostatne vydelecne cinnosti. Jeho podil dosahuje 32 az 35% celkovych danovych vynosu. V absolutnim vyjadreni to pak predstavuje 50 mil. Kc rocne. Ponekud prekvapive neni vynos teto dane i pres recesi v regionu i cele CR nijak vyrazne nizsi oproti ocekavani. Dle nazoru CRA se skutecny vynos teto dane v roce 1999 priblizi planovanym 52 mil. Kc a nelze ani vyloucit prekroceni teto urovne. Kazdopadne by dle nazoru CRA mela byt vyvinuta snaha mesta zlepsit podminky pro drobne a stredni podnikani tak, aby doslo k dalsimu zvyseni vynosu teto dane.
Druhou nejvyznamnejsi polozkou je dan z prijmu fyzickych osob ze zavisle cinnosti podilejici se na celkovych danovych prijmech 27%. Dle odhadu CRA vsak v roce 1999 nedojde k naplneni planovaneho vynosu teto dane ve vysi 49,4 mil. Kc. Skutecny vynos by se mel pohybovat na urovni 45 mil. Kc. Vzhledem k slozite situaci v poctu pracovnich mist ve meste i regionu nedojde ani v roce 2000 k vyraznemu zvyseni vynosu teto dane. Dle odhadu CRA vynos teto dane dosahne rozpoctovanych 45 mil. Kc, coz je temer shodna uroven s rokem 1999. Pro srovnani v roce 1997 vynos teto dane presahl 53 mil. Kc.
Jako v ostatnich mestech CR doslo i v Trebici k vyraznemu zlepseni vynosu dane z prijmu pravnickych osob. Vynos teto dane vcetne dane placene mestem (dan placena mestem je pouze ucetni polozka vstupujici jak do prijmu, tak vydaju rozpoctu mesta) dosahuje 35% celkovych danovych prijmu. V absolutnim vyjadreni bez dane placene mestem cini vynos teto dane 46 mil. Kc. V roce 1999 bylo pocitano z vynosem teto dane na urovni 40 mil. Kc, dle odhadu CRA vsak skutecny vynos teto dane dosahne minimalne 47 mil. Kc. Vyrovna tak vypadek dane z prijmu fyzickych osob.
Zbytek danovych vynosu tvori vynos dane z nemovitosti a vynos z poplatku. Poplatky tvori 6 az 7% danovych prijmu. Dan z nemovitosti pak prispivala 5% k tvorbe danovych prijmu.
Struktura prijmu mesta v roce 1998

Tretinu prijmu rozpoctu mesta tvori mimoradne prijmy. Ty jsou zhruba z poloviny tvoreny prijmy z prodeje majetku. V nasledujicich letech vsak dojde k poklesu techto prijmu. Mesto prodalo vetsinu bytu ve svem vlastnictvi, z jejichz prodeje ziskalo temer 100 mil. Kc.
Velmi vyznamnou polozkou na prijmove strance rozpoctu mesta zustavaji prijmy z dotaci. Ty dosahovaly v roce 1998 temer 18,5% podilu na celkovych prijmech mesta. Jejich absolutni vyse dosahla 60,5 mil. Kc. Rozhodujici dil pak tvori dotace na vyplatu socialnich davek. V nejblizsi dobe se neda ocekavat absolutni pokles techto prijmu a v zadnem pripade pak nelze hovorit o oprosteni mesta od zavislosti na centralnich uradech.
Na urovni kolem 7% se pohybuji prijmy z vlastni cinnosti. Ostatni prijmy mesta jsou malo vyznamne a ve svem souhrnu nepresahuji 5% celkovych prijmu mesta. V soucasne dobe mesto necerpa dalsi cizi zdroje. O jejich prijeti neuvazuje ani v roce 2000. Dle nazoru CRA by mesto Trebic mohlo vyuzit v omezene mire dalsi cizi zdroje, ale pouze dlouhodobeho charakteru a na investice zajistujici budouci prijmy mesta.
Vydaje rozpoctu
Neinvesticni vydaje mesta Trebice ve sledovanem obdobi neprekrocily 80% celkovych vydaju. Obvykle se pohybuji na urovni 70%, coz je ve srovnani s ostatnimi mesty CR nizsi hodnota. Znamena to pomerne vyraznou investicni aktivitu mesta. Celkove vydaje mesta na jednoho obyvatele dosahuji vyse 8 200 Kc, coz je o 5 045 Kc mene nez prumerna vyse v CR. Neinvesticni vydaje na obyvatele dosahuji vyse 5 837 Kc a jsou o 2 733 Kc nizsi nez prumer CR. Ackoli ma mesto Trebic nejnizsi prijmy i vydaje na jednoho obyvatele ze vsech mest hodnocenych CRA, ve vysi investicnich vydaju se nachazi zhruba ve ctvrtine. Investicni vydaje na obyvatele dosahly v roce 1998 vyse 2 363 Kc a jsou o 2 321 Kc nizsi nez prumerna hodnota CR. Mesto Trebic ma take nejnizsi mzdove naklady na obyvatele ze vsech hodnocenych mest. Vzhledem k celkove nizkym vydajum rozpoctu mesta jejich podil na celkovych vydajich dosahuje 9,6%.
Absolutni vyse neinvesticnich vydaju se ve sledovanem obdobi pohybovala na urovni 250 az 280 mil. Kc. V posledni dobe doslo k jejich narustu. Nejvetsi cast neinvesticnich vydaju ve vysi 15% tvori prispevky prispevkovym organizacim. Ty jsou urceny zejmena na skolstvi a kulturu. Velkou cast vydaju presahujici 10% tvori socialni davky. Zhruba 12,5% neinvesticnich vydaju tvori mzdove naklady. Po 5% vydaju je shodne urceno na dopravni obsluznost a na opravy a udrzovani. Na hranici 10% se pohybuje dan placena mestem, ktera je ovsem jak vydajovou, tak prijmovou polozkou rozpoctu.

Struktura vydaju mesta v roce 1998

Vysokeho podilu dosahuji investicni vydaje, ktere se pohybuji kolem 30% celkovych vydaju mesta. Od roku 1995 do roku 1998 tak bylo na investice urceno vice nez 490 mil. Kc. Jejich rocni vyse se pohybuje v rozmezi od 94 mil. Kc do 152 mil. Kc. V roce 1999 by melo byt proinvestovano 74 mil. Kc a v roce 2000 pak dokonce 83 mil. Kc. Tato hodnota vsak bude pravdepodobne upravena po ujasneni dotacnich prijmu v prvnim ctvrtleti roku 2000. Podil investicnich vydaju by se mel pohybovat nad 20% celkovych vydaju.
Nejvetsi objem investic byl urcen na rekonstrukci a modernizaci tepelneho hospodarstvi mesta. Zde bylo od roku 1995 proinvestovano temer 130 mil. Kc, prevazne z cizich zdroju. Velka pozornost byla venovana regeneraci mestske pamatkove zony, na kterou bylo do roku 1998 urceno 78 mil. Kc. Nakladem 86,8 mil. Kc bylo vybudovano 109 novych bytu. Vystavba nove skoly si vyzadala 65 mil. Kc. Po 20 mil. Kc bylo investovano do plynofikace a do vystavby a rekonstrukce inzenyrskych siti. Ke zlepseni dopravni situace bylo pouzito 25 mil. Kc. Dalsich cca 60 mil. Kc bylo urceno na mensi rekonstrukce budov v majetku mesta.
Mesto Trebic ma zpracovan plan investicnich akci do roku 2002. Nejvetsi cast prostredku ve vysi 79 mil. Kc bude urcena na rekonstrukci skolskych zarizeni. Absolutne nejvetsi investicni akci bude nezbytne nutna rekonstrukce cistirny odpadnich vod. Tu bude zajistovat svazek mest a obci Vodovody a kanalizace, i kdyz slouzi vyhradne pro potreby mesta Trebice. Rozpocet teto akce predpoklada naklady ve vysi cca 200 mil. Kc. Zhruba 128 mil. Kc by melo byt ziskano z programu PHARE a cca 42 mil. Kc ze Statniho fondu zivotniho prostredi. Ze zbyvajicich cca 30 mil. Kc uhradi mesto Trebic 24 mil. Kc a svazek mest a obci 6 mil. Kc.
Na vykup pozemku a zainvestovani lokality pro podnikani je pocitano s vydaji ve vysi 50 mil. Kc. Postupna dostavba kulturniho domu "spolkne" 50 mil. Kc. Mesto vsak chce ze svych zdroju investovat maximalne polovinu. Druha polovina by mela byt financovana z dotaci. Z vetsich akci zbyvaji jeste rekonstrukce zimniho stadionu za 16 mil. Kc a protipovodnova opatreni na rece Jihlave za 9 mil. Kc.
Dluhova sluzba
Mesto Trebic v minulosti uzivalo ke svemu hospodareni v pomerne hojne mire dlouhodobe cizi zdroje. V letech 1994 az 1996 prijalo dva uvery od Ceske sporitelny, a.s. v celkove vysi 94 114,5 tis. Kc na rekonstrukci teplofikacni soustavy mesta. Na konci roku 1999 zbyva z techto uveru splatit jeste necelych 50 mil. Kc, pricemz konecna splatnost je v roce 2004. Vzhledem k vysokym urokovym nakladum se mesto snazi tyto uvery restrukturalizovat.
V roce 1995 mesto prijalo v ramci programu MUFIS dlouhodoby patnactilety uver na vystavbu inzenyrskych siti v lokalite Zamosti. Tento uver v celkove vysi 40 mil. Kc poskytla COOP banka, a.s. Vzhledem k pevne urokove sazbe ve vysi 11,5% a dobe splatnosti v roce 2009 se mesto pokousi restrukturalizovat i tento uver.
Velice vyhodne vyuziti bezurocnych pujcek ze statnich fondu mesto Trebic rozhodne nezanedbalo. Ze Statniho fondu zivotniho prostredi obdrzelo 12,4 mil. Kc na plynofikaci. Tuto pujcku splaci po dobu peti let od roku 1998 do roku 2002. Dale obdrzelo v roce 1995 vypomoc ve vysi 1 646 tis. Kc ze statniho rozpoctu. Ta bude plne vracena do konce roku 1999. Stejne jako ostatni mesta prijala i Trebic prostredky z Fondu rozvoje bydleni. Zde cerpala v roce 1996 celkem 10 mil. Kc s desetiletou splatnosti.
Krome dlouhodobych zdroju mesto dle potreby vyuziva kratkodobych preklenovacich uveru na pokryti nesouladu mezi prijmy a vydaji rozpoctu mesta.
Hospodareni mesta Trebice je i pres slozitou ekonomickou situaci celeho regionu mozno hodnotit pozitivne. Mesto ma pripraven vyhled sveho hospodareni na deset let dopredu a ma naplanovany investicni akce do roku 2002. Vypovidajici schopnost dlouhodobeho planu sice ponekud snizuje nejistota ohledne urceni danovych prijmu po vzniku kraju, kazdopadne vsak plan dava moznost posoudit zamysleny budouci rozvoj mesta.
Pomerne vysoke vyse dosahla provize vyplacena mestem realitni kancelari SEVER. I kdyz tato kancelar realizovala vsechny cinnosti a ukony spojene s prodejem bytu ve vlastnictvi mesta bez jakychkoli problemu a k plne spokojenosti mesta, provize ve vysi 4 000 Kc za jednu bytovou jednotku je dosti vysoka. Celkove vyplacena provize realitni kancelari SEVER cinila 9,1% prijmu z prodeje bytu. Bezna provize za prodeje bytu se v roce 1999 pohybovala mezi 3 az 4% z prodejni ceny bytu, coz je zhruba 1 500 Kc za jednu bytovou jednotku. Na vysi provize v Trebici mela vliv i mala zkusenost s prodeji bytu v dobe, kdy byly prodeje realizovany. I kdyz vyse provize v absolutnim vyjadreni dosahla 8,8 mil. Kc, coz ve srovnani s celkovymi vydaji rozpoctu mesta neni nijak zavratna castka, mohla byt dle nazoru CRA nizsi.
Nejpalcivejsim problemem mesta zustava rostouci nezamestnanost dosahujici 13% a je pravdepodobne, ze jeste dojde k jejimu zvyseni. Mesto se proto snazi prilakat investory, kteri by pomohli resit tento problem. Pro jejich prichod pak bude nutne v nejblizsi dobe dokoncit rekonstrukci COV.
Mesto Trebic i nadale disponuje dostatecnym majetkem, ktery by mohlo v pripade problemu prodat a vynosy z jeho prodeje pouzit na uhradu svych zavazku.

Posoudili jsme minule a soucasne hospodareni mesta Trebice a jeho schopnost a ochotu dostat radne a vcas svym splatnym zavazkum. Po zvazeni predpokladaneho kratkodobeho budouciho vyvoje a s prihlednutim ke stavu financnich prostredku mesta potvrzuje Czech Rating Agency, a. s. mestu Trebic kratkodoby CRA Rating na urovni Prime-2.

G. PREDPOKLADANY BUDOUCI VYVOJ HOSPODARENI MESTA
Budouci vyvoj mesta je uzce spjat s celkovym hospodarskym vyvojem celeho regionu. Mesto se snazi prispet svou aktivni politikou k zajisteni budoucich danovych prijmu. Za stavajicich podminek urceni vynosu dani by se mel jejich podil na celkovych prijmech rozpoctu mesta pohybovat kolem 60%. Mesto neplanuje krome pozemku urcenych pro bytovou vystavbu ci pro podnikani pristoupit k dalsimu prodeji majetku. Rovnez neni planovano prijeti dalsich cizich zdroju. Dle nazoru CRA je vsak pravdepodobne, ze k tomu v horizontu peti let dojde. V souladu s dosavadni praxi lze predpokladat vyuziti cizich zdroju vyhradne na investicni potreby mesta, zajistujici jeho budouci rozvoj.

Struktura prijmu mesta dle rozpoctu na rok 1999

Mesto jiz uskutecnilo vetsinu nezbytnych investicnich akci. Jedinou vyznamnou nezbytnou investici tak zustava rekonstrukce COV, na coz jiz byly prislibeny financni prostredky z programu PHARE. Lze proto ocekavat jeji rychlou realizaci. Negativni vliv jak na prijmovou, tak i na vydajovou stranku rozpoctu bude i nadale mit rostouci nezamestnanost. Dle nazoru CRA by vsak nejpozdeji v roce 2001 melo dojit k hospodarskemu oziveni regionu.

Struktura vydaju mesta dle rozpoctu na rok 1999

Dle nazoru CRA nedojde ani v nasledujicich letech k vyraznejsim zmenam ve strukture vydaju mesta. Investicni vydaje se budou pohybovat ve vysi 20% celkovych vydaju mesta, coz vzhledem k jiz uskutecnenym investicim zajistuje dostatecny rozvoj mesta.

Prestoze se Trebic nachazi v blizkosti dalnice D1 a prochazi ji zeleznice, nelze jeji polohu z hlediska dopravni dostupnosti oznacit za dobrou. Napojeni na hlavni silnicni tahy je prevazne pomoci cest nizsi tridy, coz v narocnem terenu zpusobuje nemale problemy predevsim nakladni doprave. V zimnich mesicich byva velke mnozstvi cest nesjizdnych. Proto se mesto snazi prosadit variantu rychlostni komunikace R38 vedouci z Jihlavy do Znojma a Vidne v blizkosti mesta. S jejim vybudovanim vsak nelze v nejblizsich 10 letech pocitat. Dopravni dostupnost zustane i nadale spatna, coz ovlivni i rozhodovani pripadnych investoru o umisteni sve investice.
Diskutabilni je rovnez budovani prumyslove zony. Kazdopadne by melo mesto vyclenit vhodnou plochu urcenou pro vystavbu prumyslovych objektu a v teto lokalite vykoupit pozemky. Po zpracovani projektu na vybudovani infrastruktury v teto lokalite je mozne uspesne oslovit domaci i zahranicni investory. Na druhou stranu je treba vzit v potaz, ze dnes temer kazde mesto v CR buduje prumyslovou zonu. Vzhledem k poctu investoru pravdepodobne nektere zony zustanou nevyuzite. Krome toho je v Trebici k dispozici areal BOPA, ktery by mohl byt vyuzit zejmena podnikateli v obuvnictvi.
Velikou devizou Trebice je jeji kulturni a historicke dedictvi a poloha v ciste a romanticke krajine. Obe tyto oblasti skytaji obrovske moznosti pro rozvoj turistickeho ruchu. Ve meste se nachazi nejvetsi zachovale zidovske gheto v Ceske republice, ktere by mohlo byt v mnohem vetsi mire navstevovano turisty predevsim z Izraele a USA. Krome toho zde stoji naprosto unikatni bazilika v romansko gotickem slohu a rada dalsich vyznamnych pamatek. Prvotni snahou mesta by dle nazoru CRA melo byt vyuziti tohoto potencialu a dosazeni zarazeni Trebice na seznam svetoveho kulturniho dedictvi UNESCO.
Limitujicim faktorem pro rozvoj turistickeho ruchu zustava naprosto nedostatecna ubytovaci kapacita, a to jak co do poctu, tak zejmena do kvality. Rovnez navazujici sluzby turistickeho ruchu nejsou jeste dostatecne vytvoreny. Dle nazoru CRA by pro budouci rozvoj mesta bylo velice prinosne vytvoreni programu na podporu maleho a stredniho podnikani ve meste a jeho okoli. Tim by se jednak resil problem nedostatku pracovnich mist, jednak by v budoucnu doslo k zvyseni vynosu dane z prijmu fyzickych osob z podnikani, ktera je ze 100% prijmem rozpoctu mesta. V ramci mikroregionu ma mesto Trebic naprosto dominantni postaveni v poskytovani sluzeb. Drtiva vetsina navstevniku proto do mesta zavita a vyuzije sluzeb v nem poskytovanych. Z tohoto duvodu ma smysl podporovat vznik ubytovacich kapacit nejen primo v Trebici, ale i v jejim okoli.

Zhodnotili jsme hospodareni mesta Trebice a vyvoj hospodarske situace celeho regionu. Zohlednili jsme celkovou zadluzenost mesta a jeho rocni dluhovou sluzbu. Po posouzeni celkove dlouhodobe schopnosti a ochoty mesta dostat radne a vcas svym financnim zavazkum s prihlednutim k negativnimu vyvoji zamestnanosti ve meste i regionu a riziku snizeni vynosu dane z prijmu fyzickych osob potvrzuje Czech Rating Agency, a. s. mestu Trebic dlouhodoby CRA Rating na urovni Baa / ACR a pripojuje negativni vyhled.


H. PRILOHA I - VYSLEDKY HOSPODARENI MESTA



I. PRILOHA II - RATINGOVA STUPNICE CRA RATINGU

Kratkodoby CRA Rating
Prime-1: Velmi dobri v plneni svych zavazku v momente jejich dospelosti.
Prime-2: Disponuji pomerne silnou schopnosti plnit dospele kratkodobe zavazky radne a vcas.
Prime-3: Disponuji vcelku prijatelnou schopnosti splatit sve dospele kratkodobe zavazky.
Not Prime: Disponuji omezenou schopnosti splatit sve kratkodobe dospele zavazky v plne mire a vcas.

Dlouhodoby CRA Rating

Dlouhodoby mezinarodni CRA Rating Dlouhodoby lokalni CRA Rating

Aaa

Prvotridni s nizkym stupnem rizika

 

Aa +

Velmi kvalitni s mirnym rizikem v delsim casovem horizontu

Aa

Aa -

A +

Nadprumerny se skutecnostmi, ktere by v budoucnu mohly ohrozit nizkou miru rizika

A

A -

Baa + *

Stredne rizikovy se stabilni soucasnosti a s moznymi problemy v budoucnu

Acr *

Subjekty s velmi vysokou schopnosti a ochotou splacet sve zavazky s ocekavanou stabilni budoucnosti

Baa

Baa -

Ba +

Jiz spekulativni s nejistou budouci urovni rizika

Bcr

Subjekty s dobrou schopnosti i ochotou splacet sve zavazky, budouci schopnost muze byt ohrozena pusobenim vice vlivu

Ba

Ba -

B +

Investicne mene vhodny s problematickou rizikovou urovni

Ccr

Subjekty s relativne slusnou schopnosti a ochotou splacet sve soucasne zavazky, budouci schopnost je nejednoznacna

B

B -

Caa +

Podprumerny s problemy pri dodrzovani svych zavazku

Dcr

Subjekty schopne s vypetim dostat svym soucasnym zavazkum s rizikovou budoucnosti

Caa

Caa -

Ca +

S vysokym stupnem rizika a vysokou mirou nedodrzovani svych zavazku

Ecr

Subjekty s pomerne rizikovou schopnosti a ochotou dostat soucasnym zavazkum s problematickou budoucnosti

Ca

Ca -

C +

Vysoce spekulativni bez investicnich doporuceni

Fcr

Vysoce rizikove a nestabilni subjekty s omezenou schopnosti a neochotou splacet sve zavazky



* Vzhledem k hodnoceni Ceske republiky na urovni Baa+ nemohou byt ceske subjekty hodnoceny vyse

Pozitivni vyhled - znamena ocekavane zlepseni schopnosti daneho subjektu splacet sve zavazky

Negativni vyhled - znamena potencionalni zhorseni ve schopnosti subjektu splacet sve zavazky




Zpet

Vsechna prava vyhrazena, Copyright (c) 1999 mesto Trebic
Coded & Hosted by Kapucin-Repro, spol. s r.o.